Praha 1. června (ČTK) – Investice hlavního města bez započítání městských částí dosáhly loni 12,48 miliardy korun, což je meziročně o 4,42 miliardy Kč více. Z původně plánovaných investic jde o 59,3 procenta částky. Nejvíc peněz šlo do dopravy a největší procento čerpání bylo v městské infrastruktuře. Vyplývá to z roční závěrky hospodaření města, kterou v pondělí schválili pražští radní. Vliv na čerpání investic měla pandemie covidu-19 a rovněž podmínky zadávání zakázek. Výši investic kritizuje opoziční ANO, podle něhož je vyčerpaná částka nízká.
„Procento čerpání investic je z pohledu Pražana irelevantní, protože nevyčerpané peníze v rozpočtu města zůstávají. Zásadní je absolutní objem finančních prostředků vynaložených na investice v loňském roce. Proinvestovaná částka je druhá nejvyšší za posledních šest let. A to navzdory komplikacím spojených s covidovým rokem a skutečností, že naši předchůdci nepřipravili žádnou významnou investiční akci, kterou by stávající koalice mohla realizovat,“ uvedl pro ČTK náměstek primátora Pavel Vyhnánek (Praha Sobě).
Nejvíc peněz investovala Praha do dopravy, a to 4,51 miliardy korun. Stomilionovou hranici překročilo například bezbariérové zpřístupnění stanice metra C Opatov, obnova Trojské lávky nebo přípravné práce stavby metra D. Druhou nejvyšší částku vydala Praha do školství, kde to bylo zhruba 1,9 miliardy korun. Více než miliarda korun pak šla také z kapitol městské infrastruktury a kapitoly hospodářství.
Nejvyšší míry čerpání peněz pak hlavní město dosáhlo ve zmíněné oblasti městské infrastruktury. Z celkových zhruba 2,2 miliardy korun tzv. upraveného rozpočtu utratilo město více než 1,78 miliardy Kč, což je 82,11 procenta.
Právě výši investic kritizuje opozice. „Lze konstatovat, že čerpání investičního rozpočtu je i nadále velmi malé. Za vyloženě skandální lze označit čerpání investičního rozpočtu kapitoly doprava, kdy ze 7,2 miliardy korun město neproinvestovalo skoro tři miliardy. Půjde-li to takhle dál, obávám se, že v Praze budeme brzy všichni hodit pěšky,“ uvedl místopředseda opozičních zastupitelů ANO Ondřej Prokop. Za nízkou považuje míru investic také ve zdravotnictví a sociální oblasti.
„Varovným faktorem je však opakovaně neproinvestovaný rozpočet, již šestým rokem po sobě. Což znamená, že město nedokáže uskutečnit žádné velké stavby,“ uvedl opoziční zastupitel a předseda pražské ODS Tomáš Portlík. Právě do velkých dopravních staveb by podle něj mělo město investovat. „Pokračovat by mělo ve snaze omezit běžné výdaje, k čemuž opakovaně vyzýváme,“ dodal. Celkové ale hospodaření města dopadlo podle Portlíka dobře. „Město je naštěstí obezřetnější než ministerstvo financí a tentokrát se mu to královsky vyplatilo,“ uvedl.
Vyhnánek s výtkami nesouhlasí. Podle něj se město výší investic blíží rokům, kdy Praha budovala velké a finančně náročně stavby jako například tunel Blanka. Zároveň je podle něj nutné vzít v potaz, že v závěrečné zprávě o hospodaření nejsou do investic započtené ty, které město dělá prostřednictvím svých akciových společností.
Prokopovi vadí v závěrce zdůvodnění nízkého čerpání investic. To se odvolává na pandemii covidu-19 a zároveň na přísné podmínky zadávání zakázek. „Je sice možná relevantní argumentovat dopady pandemie, ale je zcela nesmyslné odvolávat se na přísnější upravená pravidla zadávání veřejných zakázek,“ uvedl.
Hospodaření samotného hlavního města bez započítání městských částí skončilo loni přebytkem zhruba 8,5 miliardy korun, což je meziročně o asi 5,35 miliardy korun méně. Příjmy dosáhly 92,68 miliardy Kč a výdaje 84,21 miliardy korun.
brn mal
zdroj: ČTK
Jakékoli publikování či další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.