Praha 27. října (ČTK) – Výběr informací o nouzovém stavu a jeho dopadech (kabinet dnes schválil, že požádá Sněmovnu o možnost prodloužit nouzový stav o měsíc do 3. prosince):
– Nouzový stav je státní krizové opatření vyhlašované v případě závažných živelních, ekologických či průmyslových katastrof, nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost. Vyhlášení nouzového stavu (a také stavu ohrožení státu a válečného stavu) upravuje zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti ČR. Nouzový stav vyhlašuje vláda, v případě nebezpečí z prodlení premiér, přičemž vláda jeho rozhodnutí do 24 hodin od vyhlášení schválí, nebo zruší.
– Vláda o vyhlášení nouzového stavu musí neprodleně informovat Poslaneckou sněmovnu, která může vyhlášení zrušit. Nouzový stav může být vyhlášen na celém území státu, nebo jen někde. Trvat může až 30 dnů, se souhlasem Sněmovny ale i déle. Vláda letos poprvé vyhlásila nouzový stav kvůli šíření koronaviru 12. března na 30 dnů. Šlo o první nouzový stav v novodobé historii, jehož příčinou nebyly živelní pohromy jako povodně či větrné smrště.
– Po uplynutí lhůty musela vláda o prodloužení požádat Sněmovnu. Kabinet požadoval trvání stavu nouze do 11. května, dolní komora ale zprvu schválila 30. dubna. O dalším prodloužení se vedly diskuse. Nakonec vláda požádala Sněmovnu o prodloužení stavu nouze do 25. května, přispělo k tomu i rozhodnutí soudu o zrušení některých opatření ministerstva zdravotnictví. Sněmovna schválila konečný termín 17. května, kdy nouzový stav přestal po 66 dnech platit.
– Nouzový stav umožnil vládě během první vlny šíření nákazy koronavirem na základě krizového zákona omezovat běžný život – od uzavření obchodů až po omezení cestování. Po dvou týdnech sice vláda začala omezení vydávat na základě zákona o ochraně veřejného zdraví, to ale koncem dubna odmítl pražský soud, který konstatoval, že “s ohledem na vyhlášení nouzového stavu byla oprávněna omezit základní práva a svobody v natolik masivní míře pouze a jen vláda”. I proto nakonec nouzový stav trval přes dva měsíce a vláda znovu postupovala podle krizového zákona.
– Během jarního nouzového stavu také vláda zasáhla do fungování hasičů nebo policistů, kteří byli nasazeni na jiné úkoly než běžně. Hasiči například pomáhali s rozvozem roušek a respirátorů po republice. Policisté byli nasazeni na hranicích, které byly prakticky uzavřeny (až na výjimky jako kamionová doprava či pendleři). Ukázalo se ale, že policisté chyběli ve vnitrozemí, například se výrazně zvýšil počet řidičů, kteří vzhledem k menšímu počtu hlídek překračovali rychlost.
– Nouzový stav také umožňuje zjednodušit v případě potřeby nákupy státu či podřízených organizací. “Pouze nouzový stav podle krizového zákona umožňuje využít výjimek ze zadávacího řízení podle zákona o zadávání veřejných zakázek,” uvedl ministr vnitra a šéf ČSSD Jan Hamáček v polovině dubna, kdy se debatovalo o dalším prodloužení stavu. Podle Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) s touto situací počítá i zákon o zadávání veřejných zakázek.
– Podle paragrafu 29 tohoto zákona není nutné použít zadávací řízení mimo jiné v případě “zadávání nebo plnění veřejné zakázky v rámci zvláštních bezpečnostních opatření stanovených jinými právními předpisy”. Podle ÚOHS je dále možné podle paragrafu 63 stejného zákona využívat jednacího řízení bez uveřejnění, pokud “je to nezbytné v důsledku krajně naléhavé okolnosti, kterou zadavatel nemohl předvídat a ani ji nezpůsobil”, a proto nelze dodržet standardní lhůty.
– Nouzový stav má vliv také na posuzování trestné činnosti, například i drobné krádeže provedené za jeho platnosti soudy trestají přísněji. Soudy v Brně například recidivistovi pravomocně vyměřily za krádež salámu a krabicového vína dva roky a dva měsíce. Jiný pachatel dostal 1,5 roku vězení za krádež pěti housek. Podle předsedy Nejvyššího soudu Petra Angyalossyho je cílem předcházet rabování a dalšímu zneužívání situace, kdy stát potřebuje pořádkové složky jinde.
– V souvislosti se zhoršením pandemie se o vyhlášení nouzového stavu začalo opět mluvil koncem září. Opozice tehdy vládě a jejímu předsedovi Andreji Babišovi (ANO) vytýkala, že podcenila příchod druhé vlny a nepřipravila se na ni. Návrh ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) na vyhlášení nouzového stavu schválila vláda 30. září. Stav začal platit od 5. října na 30 dní (do 3. listopadu). Důvodem byla snaha zbrzdit tempo růstu počtu nemocných.
– Opětovné vyhlášení nouzového stavu doprovází od podzimu znovu řada opatření jako uzavírání škol, zákaz hromadných akcí ve vnitřních prostorách, omezení pohybu a kontaktu s lidmi, uzavření maloobchodních prodejen a služeb nebo naposledy zákaz nočního vycházení. Dnes kabinet schválil, že požádá Sněmovnu o možnost prodloužit nouzový stav o další měsíc do 3. prosince. Poslanci by se návrhem měli zabývat v pátek.
mav rmi jw
zdroj: ČTK
Jakékoli publikování či další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.