Praha 19. listopadu (ČTK) – Zadávací dokumentace k výběrovému řízení na stavbu nového bloku jaderné elektrárny Dukovany dostatečně nezohledňuje bezpečnostní zájmy státu, upozorňují podle zjištění webu iROZHLAS.cz české tajné služby a ministerstva vnitra a zahraničí. Vládě doporučují, aby s výzvou k účasti v tendru vůbec neoslovovala rizikové uchazeče. Polostátní společnost ČEZ, která je investorem projektu, chce tendr vypsat do konce letošního roku.
Sedmnáctistránkový dokument, který rozhlas získal, sepsala pracovní skupina na ministerstvu vnitra, kterou tvoří rovněž zástupci tajných služeb, Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost a resortu zahraničí. Text nezmiňuje konkrétní firmy či země považované za rizikové, odkazuje ale na květnové usnesení vlády. Podle dřívějších informací Deníku N jsou v tajném dokumentu označeny za možné strategické riziko firmy z Ruska a Číny.
Mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) Štěpánka Filipová dnes řekla ČTK, že informace, které podléhají zákonu o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, nemůže resort komentovat. „Stát podle vládního usnesení a dalších dokumentů včetně například platných smluv s investorem samozřejmě jedná tak, aby chránil své bezpečnostní zájmy. Chránit bezpečnostní zájmy je pro Česko klíčové,“ uvedla.
Podotkla, že výstavba nových jaderných bloků například v Maďarsku či Finsku ukazuje, že se zapojují konsorcia různých firem z různých zemí světa. Podobná situace nastala také v Bulharsku. Oborový web oenergetice.cz v červnu uvedl, že v tendru na výstavbu bulharské jaderné elektrárny Belene spojily síly ruská společnost Rosatom, francouzská společnost Framatome a americká General Electric (GE).
Pokud by se tendru účastnili rizikoví uchazeči, hrozila by podle tajných služeb situace, kdy bude Česko snadno vydíratelné. Uchazeči mohou například stavbu jaderné elektrárny cíleně zdržovat a požadovat po státu splnění svých požadavků.
Možnost vyloučení některého z kandidátů až po ukončení výběrového řízení nebo možnost odstoupení od již uzavřeného kontraktu, o které opakovaně mluví ministr průmysl Karel Havlíček (za ANO), je podle pracovní skupiny krajně problematická a neefektivní. „Jednak by jejich využití znamenalo značné ztráty finanční, ztrátu času i důvěry ve schopnost státu zajistit tento důležitý projekt, jednak by jejich využití zřejmě znamenalo zahájení řady soudních sporů a/nebo arbitráží,“ uvádí dokument.
Pracovní skupina také kritizuje ministerstvo průmyslu a obchodu kvůli tabulce, ve které je popsáno, jak byly do zadávací dokumentace k tendru zapracovány bezpečnostní hrozby. „Z cca 17 identifikovaných hrozeb je v tabulce nějakým způsobem komentováno, reálně ošetřeno však pouze asi pět těchto hrozeb. To ukazuje, že bezpečnostní zájmy, které měl investor do dokumentace zapracovat a ochránit, nejsou zapracovány dostatečně,“ cituje kritiku bezpečnostní skupiny iROZHLAS.cz.
Pracovní skupina posuzující bezpečnostní hrozby si také stěžuje, že na prostudování všech materiálů neměla dostatek času. Navíc má podezření, že jí možná nebyla předána kompletní dokumentace.
Mluvčí společnosti ČEZ Ladislav Kříž na dotaz Českého rozhlasu uvedl, že připomínkové řízení k dostavbě Dukovan dál běží. Připomínky tajných služeb a ministerstev nechtěl blíže komentovat. „To, co jsme dostali, jsme se snažili zohledňovat. Nadále probíhají jednání mezi námi a vládou na finální podobě zadávací dokumentace,“ řekl Kříž rozhlasu.
Ministr průmysl a vicepremiér Havlíček rozhlasu vyjádření slíbil, ale neposlal. Připomínky k zadávací dokumentaci zatím nechtěli komentovat ani jejich autoři z řad tajných služeb a ministerstev zahraničí a vnitra.
Vláda v červenci schválila model financování nového jaderného bloku v Dukovanech za zhruba šest miliard eur (přibližně 162 miliard korun). Odmítla vyloučit předem z tendru některé uchazeče, jak to požadují opoziční zákonodárci. Podle Babiše vybere vítěze až příští vláda, která vzejde ze sněmovních voleb. Mezi možnými uchazeči jsou podle dostupných informací ruský Rosatom a čínská společnost China General Nuclear Power, americká společnost Westinghouse, francouzská EDF a jihokorejská firma Korea Hydro & Nuclear Power (KHNP).
dto rdo mha
zdroj: ČTK
Jakékoli publikování či další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.