V tomto příspěvku se blíže podíváme, z čeho vychází legislativní základ nového Věstníku.
Věstník veřejných zakázek slouží k uveřejňování základních informací o veřejných zakázkách prostřednictvím elektronických formulářů. Standardní formuláře, které zadavatelé používali doposud, vycházejí z prováděcího nařízení EU 2015/1986. Tyto formuláře ale již nestačí současným požadavkům na elektronizaci veřejných zakázek a jejich digitální transformaci.
Proto bylo vydáno prováděcí nařízení komise 2019/1780, v němž se uvádí, že „standardní formuláře by měly být stanoveny tak, aby je bylo možné automaticky vyplňovat informacemi z předchozích oznámení, technických specifikací, nabídek, smluv, vnitrostátních registrů a jiných zdrojů údajů“. Měly by tedy z větší části být generovány softwarovými systémy, jako je například elektronický nástroj E-ZAK.
Zároveň by podle směrnice měla být členským státům ponechána flexibilita, například pro označení, pořadí a volitelnost polí a jejich vizuální podoba.
Dále nařízení stanovuje standardní sady formulářů, tentokrát rozdělené na 6 skupin dle fáze zadávání:
1) plánování,
2) zadávání,
3) oznámení o záměru uzavřít smlouvu,
4) výsledek,
5) změna smlouvy,
6) oprava.
Na konkrétní rozdělení formulářů k jednotlivým fázím a na znění celého nařízení se můžete podívat na oficiálních stránkách EU.
Nový Věstník veřejných zakázek bude respektovat toto nařízení a dále bude implementovat požadavky stanovené Ministerstvem pro místní rozvoj, které zohlední národní specifika.
